Zabíjačka v Miroslavi

Koukám tady na to a asi jsem ještě pořád až moc rozkalenej abych sem dokázal něco napsal. Spíš se mě ale jenom nechce. Takže zatím můžete třeba jenom kouknout na fotky.

Ještě pořád nějak nedokážu přemýšlet. Vytratil jsem se v sobotu při plnění jitrnic na kopec přemýšlet. Místo toho jsem ale skončil u narcistních fotek, pozorování kluka jak seká sekerou do kaluže a nakonec jsem utekl před holkama, který si to mašírovali domů přes palouček, na kterým jsem seděl. Buď to udělala ta pálenka nebo mě už měkne mozek. Věřím obojímu.

Kdo by tušil, že Ondra nehrál 12let na schovku. Kdo by tušil, že budeme hrát po tmě schovku mezi útesy. Nebo Bomba, potopa, deset na cestě dom. Taky jsme ale podle toho dopadli - Gassik dopadl jak Frodo, Ondra málem jako Žižka a Terka se potutelně usmívala v povzdálí.

První zabíjačka, kterou jsme měli plně pod naší kontrolou. První s mezinárodní účastí - vidět brazilce jak řeže sádlo a mluví francouzsky, je úžasné. Jedna z mála, kde jsme se nekoukali na film a místo toho pili pivo (15l) a pálenku (3,5l).

Pít na na žal pomáhá. Stejně jako ibáč na bolest hlavy neléčí, ale pomáhá. Pravda odskáče to nálada, která je na tom jako na houpačce. Jen to není taková sranda, jako na houpačce.

Když jsme nesli přepravky masa do auta, říkal jsem, že toho je nějak podezřele málo. Když jsem si dával batoh s výslužkou na záda, divil jsem se, že je nějak podezřele těžkej. Možná to mělo co do činění s naraženou nohou, podělaným kotníkem a naředěnou krví.

Jak řekl Ondra, ještě, že je zabíjačka jenom jednou do roka.
Jak by řekla Aninka: "Do čerta, to byla ale dobrá zabíjačka".

Poprvé

Tento týden sem v práci poprvé:

- zvedl telefon

- vyřešil na dálku problém se Systémem

- vyměnil pásku, opravil tiskárnu a donesl sám papír na správné oddělení

- smazal pacienta

- přidal, smazal a upravil lék

- proflákal v práci celý den

- začal se bát o zaměstnání

Reklama

Minulý týden jsem se konečně odhodlal k zásadnímu životnímu kroku. To je blbost. Koukl sem na stránky a zjistil, že mě radikálně probrali sortiment volejíčků, tak sem si našel jinej masážní a koupil si ho. Je bílej, panenskej, kokosovej, děsně drahej, prý krásně voňavej (já ho včera necítil, protože byl stuhlej. Taje při 25stupních, proklatě!) a taky je prý děsně zdravej. Třeba na smažení nebo do salátu, což je poněkud děsivá představa. Zase si ale po masáži můžu jít rovnou usmažit ruce nebo vás! Takže mě včera došel. Jako poštou. A s přihlédnutím na fakt, že prý příští rok a den budu mít víc volnýho času, tak sem si říkal, že vás pozvu na masáž. Možná se vám líbit nebude, ale možná taky jo. To se uvidí. Pokud ovšem přijdete.

Kde mě najdeš víš, takže to je teď na tobě :)

ustahromů

nějak podezřele se mi posunul den. Vstávat v šest a chodit spát v jedenáct. To přece není zdraví, ne? Škoda, že jsem si ještě neodvykl se koukat u večeře na film. Pak to dopadá tak, že nic neudělám před večeří, během večeře to přece nejde a po večeři jdu spát. Dneska to plánuju změnit. Plány jsou potřeba. Kvůli té snaze. Před večeří jsem nic neudělal, přes večeři taky a pak? Pak taky ne. ... Ale přeci. Začal jsem něco dělat a pak sem si řekl, že bych si mohl dát panáka, ať nám to tu lépe utíká. Naštěstí jsem nenašel to víno, oc mám ještě pořád v batohu, kterej mě tu už pět dní leží nevybalenej. To bych se pak mohl totiž opít a pak kdo ví co by se stalo, snad bych aji šel na pivo a pak zaspal do práce. Místo toho jsem se opil pohledem na zelenou láhev. To přeháním, zjistil jsem, že je nějaká zakalená, tak jsem chlup ochutnal a až pak sem se opil. Kdo nezažil nepochopí. Zelenina se rozleje během vteřiny po těle a vleze fofrem do hlavy. V mžiku je člověk chycen. Co čert nechtěl se to najednou rozezvučeli Blues Brothers a už tu sedím a zase nic nedělám. Jenže tohle nic nedělání má smysl. Protože není nudné. Takže Na zdraví děcka ;-)

Všechno co má svůj počátek, má i svůj konec ...

...to přesně jsem ukradl z Matrixu a je na tom kus pravdy a řekni, že ne!

začátek sem si nenaplánoval, na to jsem měl jiné zaměstnavatele. Konec, to už bylo o něčem jiném. Plánoval se víkend v Čermné a do poslední chvíle jsem nevěděl, že bude poslední volný.

Ve finále sem si nemohl představit lepší poslední víkend. S Bětkou. Pod Vlivem. Na prkně a svahu. S Bárou, Bobem a Klackem, tudíž ponovu. Po návštěvách. Bezstarostně. Celý život bych chtěl žít bezstarostně. Není asi nic lepšího nežli žít bezstarostně. ... Kdo by si to nepřál a tak že je to blbost.

Byli jsme v Čermné. Po milionté. Opět v jiném složení a opět v krásném prostředí. ... ať si kdo myslí co. Choval jsem se a vždy se budu chovat dětinsky. Jsem dítě. Zapomnětlivé. Sklerotické. Špinavé --- sprcha.

PS: na Legendární pondělky se narazilo v Čermné a myslím, že by se to mělo opět obnovit. Není nic krásnějšího než vědět co se bude dít příští pondělí. Protože víte co? Zapomíná se na "tradice"! Tím nemyslím Vánoce a Velikonoce. ... Víte co myslím, jdu se vykoupat, najíst a zamyslet.

Máme to za sebou

Všem padl kámen ze srdce. Strach, že budu roky nezaměstnaný a bydlet na chodníku, přešel. Neudělal sem pro to sice skoro nic a za tohle štěstí bych zasloužil facana, ale však já si to někdy odskáču. Jen se bojím, co to bude. Postupem času zjišťuju, že celej život si člověk nemůže být jistej vůbec ničím. Maximálně tak tím, že to tu jednoho krásnýho dne zabalí. Jen je otázka jak rychle.
Měsíc a půl. Utekl děsně rychle, ale stalo se toho tolik. Ani nevím co bych měl napsat jako první. Chodil sem týden s čočkama a koukat chvilku zase jako normální člověk. Učil se programovat i když se tomu tak říkat nedá. Prknil v Itálii a piloval a řádil na černé, pořádně se párkrát rozbil. Celé dva dny masíroval a nechal se masírovat na masérským kurzu. ..... chjo. nějak mě to psaní přestalo bavit. Docela mě teda štve, že jsem si nesplnil to chození po výstavách! Teď sice budu pracovat vedle Domu umění, ale stejně. Aspoň že sedět v kavárně jsem se naučil. Snídat ibáče a kafe. ... vlastně jak nad tím tak přemýšlím, tak sem pořád přelítal a nic nedotáhl do konce. Ani tu knížku sem nedočetl, ale to je možná tím stresem co pak musím prožívat. Přeci jenom není normální, když vrah zabije, znásilní a nechá hlavou v krbu umřít ženskou.