Takový programátor, to je hodně podivná věc. Strašidelná! Jak uchovává tolik divných informací v paměti. Um jakým se probírá svým výtvorem. Můžete se mu koukat přes rameno, ale stejně se nic nedozvíte. Nechápete, co dělá a proč.
Jak se asi musí cítit programátor topící se v tisících řádcích zdrojového kódu a hledající chybku? Zdají se mu sny o jeho programu nebo zařízení? Může klidně usnout i když se mu hlavou honí problémové cykly a podmínky a mezi tím všechny jejich proměnné?
Jak se asi cítí programátor, který smutně kouká jak se množí chyby adresované jeho dítku? Jak se mu pomaličku hroutí to co tak dlouho a pracně vytvářel. Je rád, že má ořechy na louskání? Smutný ze zbytečné práce? Rozlobený na nálezce chyby? Směje se, aby nebrečel?
Asi nechává všechny tyto problémy v práci. Protože by se jinak zbláznil. Jen ti co jsou v práci stále, takže pracují i doma, vypadají tak jak vypadají.
Jak se ale musí cítit, když vyřeší po úmorné práci problém. Dovedu si představit tu eufórii, kdy je program hotov, chyby vyřešeny a zákazníci mají radost?
Nemají to jednoduché. Jenže kdo to nemá jednoduché v práci :)
Žádné komentáře:
Okomentovat