Vědět to nějakej brňák, tak mě cásne po hlavě hokejkou.

Zrovna jsem se totiž dočetl, že Brno žije hokejem. V Rondu je pořád narváno. Lístky se vyprodávají během chvilky. Všichni nosí modré šály. Všichni žijí Kometou Brno. Jak to, že já ne? Jak to že skauti nechodí na hokej? Oni teda možná chodí, ale to asi nevím. Že by šla Sebranka někdy kolektivně fandit? Třeba by to byl zajímavý zážitek. Protože ta atmosféra je prý úžasná! Škoda, že mě je Kometa a hokej úplně u prdele. A taky si nedokážu představit, že bych tam šel a fandil. To by bylo jako chodit na kurzy háčkování ... mno to je hrozný přirovnání. Co jsem to za brňáka? Bych měl být pyšnej a jezdit po stadionech a mít doma dres a modrou šálu a hádat se s fanouškama protivníků a pít pivo z kelímku minimálně dvakrát do měsice a umět bruslit a mít hokejku s podpisem a puk z finálového zápasu a kdo ví co ještě. Nebudeme to nikomu říkat, že mě je to všechno jedno. OK?

Vzhůru Brno

kotelník: Vzhůru Brno,kotel: Vzhůru Brno,kotelník: Brno Kometa,kotel: Brno Kometakotelník: pojdme hoši vyhrajeme dneska,kotel: pojdme hoši vyhrajeme dneska,kotelník:Vzhůru Brno,kotel: Vzhůru Brno,kotelník:Brno Kometa,kotel: Brno Kometa,kotelník: pojdme hoši stadion vám tleskákotel: pojdme hoši stadion vám tleská
celej stadion tleská

Princezna von Mlejn
Znám jedenu slávnou Kometu brněnskou,a ta špicovej manšaft má,dneska ta, kometa,soupeře zas rozmetá,a tři body si doma ponechá,dneska ta, kometa,soupeře zas rozmetá,a tři body si doma ponechá.


No není to krása? Uplně se tam vidím. Pivo v ruce. Buben na krku. Bílomodré proužky na tváři ... božebože

Zabíjačka

Už čtvrtým rokem se na jaře v Nosi pořádají zabíjačky mrtvích prasat. Teda zabíjačka mrtvého prasete. Letos mělo dokonce dvě a půl hlavy i když ta půlka byla jenom jako. Kolik mělo hlav, noh nebo metrů střívka (dva sáčky) není ale důležitý. Co je důležité nevím. Podlední dobou zjistím co chci říct až za pár dní. Co bych ale mohl říct je fakt, že tam v sobotu večer byla až zvláštní nuda. Taková unavená, ospalá, nudná až nepříjemná nuda. Jenže to bylo tím jídlem, takže to jsem asi říct nechtěl. Dobře přiznávám se, chtěl jsem sem dát video jak mě Tomik s Ondrem nutili do práce ...



tak video bohužel zatím nebude, protož má poblém s formátem



Šel jsem se totiž odložit po obědě a bylo mě desně težko a nemohl jsem se hýbat, tak jsem si šel zdřímnout. Naštěstí mě nevzbudili z hlubokého spánku, ale přistihli mě až skoro, když jsme chtěli jít za nima s Bětkou. Přece se ale nenechám odnutit do práce nasilím. Taky jsem se nenechal:)
Stejně to jsou děsný akce. Nejdřív se v pátek přiopít tak, že můžu jenom ležet a usnout. Pak se v sobotu přejíst játrové omáčky, že musím jít spát a až do večeře jsem nemocnej. Načež se všichni dorazí u večeře tolik, že jsou v jedenáct spát. A to nemluvím o nedělním obedě s uzeným masem a křenovou omáčkou a řízkama, tlačenkama a vývarama na snídaně, večeře a obědy až kdo ví do kdy. .Zdravý životní styl asi vypadá trochu jinak. A výsledek toho vepřového bláznění? Už tři dny nosím v batohu ručník a plavky, že půjdu plavat a ještě jsem se k tomu neodhodlal. Tak nevím, mít doma váhu, tak se třeba odhodlám, ale zase nevědomost je blahá nebo bláhová?
Ne ale jako musím říct, že to vedle OF, Ivančeny a třeba plesu v Kromclu patří mezi mé oblíbené tradiční akce. Možná by se z toho seznamu dal udělat recept na oblíbenou akci. nečo ve smyslu: Vezmeme léty okoukané místo, pečlivě vybrané přátelé, přidáme alkohol a dobré jídlo, případně hudbu a taneční parket a celé to necháme noc či dvě dusit na malém prostoru. Pak by se zmínilo, že výsledek není nikdy zaručen, ale že výsledek je přímo úměrný kvalitou vstupních ingrediencí. Mno nebo tak. Škoda, že to nefunguje takhle jednoduše aji v praxi. Nicméně tím, že jsem chodil na zabíjačky jako děcko a ovar je delikatesa, tak jsem jednoznačně rád, že se to takhle uchytilo. Ještě dva tři roky a budeme schopní to zvladnout třeba aji bez pomoci. Třeba se pak zjistí, že k zabijačce patří aji umývaní nadobí a tak celkově. To pak bude překvápko panečku. Třeba až bude mít Tomík s Anežkou dům, tak bude zabíjačka tam a bude s živým prasete a řezníkem. To by pak byla akce. Akorát nevím co bych dělal s tím masem a jitrnicemi a jelity a tak, když nejsem schopnej za rok sníst z mrazáku tři jitrnice. A teď mě napadlo, že jsem se tam tak přejedl, že jsem si to nakonec snad ani tak neužil. Ale to naštěstí není pravda.

chybná představa

Od samého začátku sem přemýšlel nad tím, jestli není velký věkový rozdíl mezi mnou a Bětkou problém. Mluvilo se o tom docela dlouho. Nikoho ale nenapadlo, že problém může být v něčem úplně jiném. Co když horší než rozdíl mezi mnou a jí, je rozdíl mezi přáteli? Vždyť to je snad ještě důležitější, ne?

Muž v domácnosti

Hrozně jsem se přejedl. Přidal jsem si polívku, měl sem kopec brambor, hromadu omáčky nebo co to bylo a k tomu dva kusy masa. Jenže tak nějak mě to ani nevadí. Ne že bych se rád přejídal na noc nebo mě to bylo jedno nebo plánoval pít, tudíž jsem se plánoval pořádně najíst. Nevadí mě to z jednoho prostého důvodu. Všechno jsem si totiž udělal sám.
Ráno Tomík totiž naznal, že se musíme zbavit masa před zabíjačkou. A tak jsme vytáhli jeden flák z mrazáku a že se s tím něco udělá a šel do práce. Tak jsem dal maso na topení a půl hodiny brouzdal po netu a hledal recept na který bych měl chuť. Napsal jsem seznam na řízky s bílým pepřem a vydal se na nákup. Ten se jako vždycky v globuse nějka nepovedl a místo pár věcí na řízky jsem tam nechal litr, ale zato sem koupil pomelo, který za chvilu sníme. Ani teď vlstně nevím ,proč jsem to maso měl až teď, asi se někde něco protáhlo. Každopádně to bylo dobré, sice to maso zase nějak divně smrdělo, což vůbec nevím jestli tak má vepřový dělat nebo se s tím cestou vždycky něco stane, ale minimálně ta zelenina byla super. Mno připadám si sice pokaždé u vaření jako kdybych vyráběl zlato nebo nápoj lásky, ale pokud to totálně nepřesolím nebo nepřípálím, tak se to dá jíst. Mno musím říct, že čím dál od anglie to je, tím se procentní úspěšnost zvyšuje. V Manchesteru měli nejaký divný solničky a tak přesolený věci sem nikdy nejedl. Mno ale tam bylo víc divných věcí.
Ještě jsem zvědav na ty ostatní řízky, co jsou v ledničce a budou ve čtvrtek.

Nemocné hlasování

Nikdy jsem nikde nenarazil na jakákoliv pravidla jak vytvářet hlasování, takže si asi každý musí projít nezdařenými pokusy. Jedním z těch horších pokusů bylo hlasování poslední O nemoci, protože prostě nikdy nebude mít konec. Ona možná asi ani tak nebyla chyba v položené otázce nebo v možnostech, ale v tom, že je možné měnit tu odpověď. Nevím jak ostatní, ale já postupně vyzkoušel všechny možnosti, kromě jedné. A to musíte uznat je blbost. Nebo nevím. Ale buďmě zato rádi. Ve finále totiž všichni skončíme zdraví, jsem totiž optimista ;-)

Churav

Vždycky jsem byl nemocnej jenom v nejkrajnějším případě, protože jsem od přírody línej a nikdy se mě nechtělo ve škole dohánět učení, dopisování sešitů bylo skoro to nejhorší, učitelé totiž netolerovali okopírováné ani prázdné sešity. A navíc jsem nikdy ani moc nemocnej nebyl, když se nepočítá monča, což je tak jediná nemoc kterou si pamatuji, že jsem měl. To až poslední dobou, poslední dva roky, je to nějaká moc móda. Letos to bylo naměsíc přesně rok, co jsem byl nemocnej. Jen to letos trvalo nějak dýl a abych pravdu řekl, tak mě to moc nebavilo a ani jsem nic moc neudělal, což je snad nejhorší. .... zatím je to docela nuda, co? Nemůžu si pomoct. ... Čeho se děsím nejvíc je, že budu muset zůstat doma ještě nějaký další den. Osobně bych nebyl proti, protože se moc zdravě necítím a když se mě zítra pančka zeptá, tak ji to řeknu, ale fakt mě to doma nebaví. Ale zase lepší než být venku. Včera jsem tam byl a asi ještě na Svět venku nejsem připraven. Nebo spíš já na něj. ... Opravdu bych měl ještě zůstat týden doma. Plánoval jsem totiž přečíst tolik věcí, udělat jich ještě o chlup víc, odpočinout si a sedět ráno s kavou, novinama a loupákem u TV a koukat na zprávy a čist si. Místo toho dvakrát denně umývám nádobí a stejně je tu pořád nějaký špinavý. Takovouhle nemoc si nechte, tu já nechci.

Rathova tvrdá ruka

Z článku v iDnes.

"V prosinci David Rath poslal 107 ředitelům žádost, aby uspořádali mezi studenty anketu o názvu univerzity."

"Rathovi vrátily odpovědi jen ze 44 škol. "

"Radní pro školství Milan Němec z ČSSD proto dostal za úkol neposlušné ředitele potrestat."

"Člověk, který se pozastavuje nad tím, že je potrestán za to, že nesplnil příkaz nadřízeného, tak ten člověk je asi z jiného světa.' hrozí hejtman David Rath."

PS:
Jsem unešen výsledkem ankety na iDnes. Ještě jí teda není konec, ale už takhle mě dost překvapilo takovýto veřejný názor. Je krásné vidět, že mu to až tak nežerou, že i iDnes čtou normálnější lidé, protože jsem si to nemyslel.

Dieta

V životě si každý projde obdobím, kdy si uvědomí, že mu to všechno přerostlo nějak přes hlavu. Někdo si to uvědomí dřív, někdo později, jsou aj případy, kterým to někdo řekl a donutil je ke změně. Je na tom kterém, jestli bude ochotný s tím něco udělat nebo jestli se tím bude užírat tak dlouho, až ho to sežere. Nevím přesně do které skupiny patřím já. Tak trochu mě to bylo řečeno, i když spíš jen naznačeno. Tak trochu jsem na to přišel, ale zase kdybych nebyl donucen se nad tím začít zamýšlet, tak bych ani nezačal. Rozhodně to vím už dlouho a nechávám se tím užírat. ... hehe. Dělám si srandu. Takhle píše mě zlé já. muheheheeeee.
Jednoduše se přihodilo, že jsem si rozbil monitor. Vzali si ho do servisu, protože je ještě v záruce, ale moc nepočítám s tím, že by mě ho na záruku opravili. Přeci jenom spláchnutej mobil v záchodě vám taky na záruku nevezmou. No a mě teď čeká pěkných 30 dní bez PC. Shodou náhod to přišlo v takové slabé chvilce. Takové té nasrávací chvilce. Naštěstí se mě podařilo ji pořádně chytnou za pačes a vykopat z hlavy. Teda aspoň první den se to dařilo. No ale hlavně jsem chtěl, že se těším až nebudu doma vysedávat u PC a snažit se komunikovat skrz virtuálnosť. Doufám, že se mě podaří sedět doma, číst si, koukat občas na TV, dělat doma něco ku prospěchu domova a hlavně doufám, že se mě nebude stýskat po PC. Určitě to bude děsná nuda, ale zatím se na to těším.