Sebranka

nevím jestli sem to tu už někdy říkal, ale stejně by to bylo jedno, protože to víte. Jenže nevíte, že tam nechodím. Ne, to vlastně asi víte taky. Možná nevíte, že sem tam letos snad ani jednou nebyl. Když teda počítám jenom schůzky. Jenže to zase nejsem jedinej, protože na ty nechodí víc lidí. Stejně jako nejsem jedinej, kdo se před chvilou dověděl, že dneska byla schůzka. Smutné. Jenže kdo by chodil na anglickou schůzku. Ztrapňovat se můžu zítra v angličtině nebo v práci pořád, tak co. A navíc, proč bych se bavil anglicky s někým, s kým si nemám co říct a nebavím se s ním ani česky.

Respekt

Už je tomu třeba půlroku, co jsem si na zkoušku předplatil elektronickou mutaci Respektu. Na zkoušku. Jestli ji budu číst. Nečetl jsem ji. A tak jsme si to předplatné neprodlužoval.
Bude to už nějaký pátek, co jsem si poprvé řekl, že se Reflex hrozně změnil a že už to není to co bývalo. Svedl jsem to na články na reflex.cz. Tak jsem je přestal číst a předplatný si prodloužil.
Není to tak dlouho, co jsem opět dočetl reflex v pondělí a teď nemám co číst cestou do práce. Dřív jsem musel jít do trafiky a koupit si na čtení něco jiného. Povětšinou Respekt. Jak jinak.
Doufám, že dneska to bylo naposledy na delší dobu. Dneska jsem si totiž předplatil aj Respekt. Je sice docela dobře možný, že to nebudu stíhat číst, ale třeba se kvůli tomu naučím číst něco aj doma. Sedmu si ke stolu a budu si číst. To je věc kterou jsme nedělal snad od té doby, co nejsem nezaměstnaný. To jsem ale snídal dvě hodiny, takže se to nepočítá. I když ty snídaně se mě hafo líbily.

Prezident

Možná by se to nemělo říkat takhle na rovinu, ale nemám rád našeho pana prezidenta. To že ho nemám v lásce vím už docela dlouho, ale od včerejška si tím jsem jist.
Jeho politické, ekologické a EU výlevy mu sice odpustit nemůžu, ale můžu je protentokrát pominout. Nedokážu ale pochopit, jak si může prezident republiky dovolit sedět doma na prdeli 17. listopadu. Možná toho od naší hlavy státu chci moc, když čekám, že se vydá tenhle den někam uctít památku studentů. Jenže právě tohle bych od prezidenta čekal. Čekal bych to od všech politiků, kteří vedou Českou republiku. Ti tam ale taky byli. Proč tam teda nemůže přijít aji prezident? Jo už vím, říkali to včera ve zprávách dopoledne. Říkali, že to "Neplánuje".
Nebo že by tam přeci jenom byl? Na Národní, s kytkou, řekl pár slov a odešel? Ne, počky, to byl vlastně Havel. Jen si teď nejsem jistej, kdože je to náš prezident. Nikdy sem si na tu výměnu pořádně nezvykl a vůbec mě nevadí, že Havla beru ještě pořád víc za prezidenta, než Klause.

Abych moc neprotahoval úvod, tak openSUSE je linuxová distribuce. Samozřejmě je to jedna z mnoha distribucí. Nemám páru jaký jsou mezi nimi rozdíly, ale asi nějaký budou. Já tomu totiž vůbec nerozumím a nemám páru, jak se s tím pracuje, co to je, jak to funguje, co s tím budu dělat.
Takže je největší otázka proč. O tom to je. Proč! Složitá otázka. Jednoduchá odpověď. Proč ne. (nuuuuuuudaaaaaa)
Prostě jsem si kupoval nový PC a potřeboval jsem k tomu aj OS. Ve finále jsem samozřejmě vyhodil ty dva tisíce za Visty, který mě ne úplně vyhovují, ale co dělat ve chvíli, kdy chci originální Windows? Takže mě někdo dovedl na myšlenku Linuxu. Jenže jsem si stejně chtěl koupit Okna, protože jsem na ně prostě zvyklej a ještě pořád mě je Linux nahradit nedokáže. Nehledě na to, že jsem chtěl fungující PC hned a ne za rok.
A tak mám teď na počítači oboje. Visty používám a do linuxu se snažím proniknout. Třeba až budu za deset let opět kupovat novej počítač, tak už nový Windows kupovat nebudu a budu mít Linux, pěkně zadarmiko a budu spokojenej. Nebo taky ne. Jenže proč to nezkusit. Zatím to co jsem viděl, není tak špatný. Ale bude to na dlouho ještě.

O Vánocích

Zdá se mě to nějaké zváštní se na záčátku listopadu těšit na Vánoce. Nemůžu si ale pomoct.
Začalo to asi tak předevčírem. Nenápadně. Jen mě to tak napadlo, že se asi těším. Bez udání důvodu sem tomu nevěnoval pozornost. Kdybych věděl jak to dopadne, tak si to zatrhnu a nebudu se muset nad tím teď zamýšlet. Jenže jsem si to tenkrát nezatrhl a tak tu sedím v práci a nemůžu se soustředit na práci, protože se těčím na Vánoce. Na kapra, koledy, Púlnoční, kecání mezi haldou vanočních papírů a haldou darů, romantiku při svíčkách, bramborovej salát, srdce rvoucí cestu městem ruku v ruce a chřoupat přitom sníh nohama. Jenže to neni normální, protože je začátek listopadu. Nikdo se v listopadu netěší na Vánoce. Určitě ne jak malý děcko. Určitě ne jako já. Beznadějně.
Proč bych se ale neměl těšit na Vánoce?! Vždyť je to krásné. Vánoce jsou krásné. Nehledě na to, že až se přiblíží, tak mě to těšení přejde. Koukat na vystresovaná zvířátka ve Vaňkovce, nemohoucí prchnout před davy. Snažit se nevidět vyděšené tváře lidí, na ulicích se propletájících do jednoho chumlu a plazících se ke skvostným nabídkám. Utíkat před zrcadlem, abych nemusel koukat na toho vola, co ještě nevymyslel všechny dárky.
To je všechno ale ještě dostatečně daleko, takže se krásně těším na Vánoce.

Janáčkovo divadlo v Brně

Kdybych vypustil z hlavy to moře důležitějších důvodů a ještě odložil ty méně důležité, ale o to krásnější věci, a zadumal nad otázkou Proč chodím tak rád s Bětkou(?), tak by jednou z odpovědí bylo Janáčkovo divadlo.
Do minulého roku jsem byl v Janáčkově divadle tak jednou. Bylo to kdysi dávno a nepamatuji se na to. Jednak proto, že to je hrozně dávno, pak že jsem tam byl na Labutím jezeře a hlavně jsem to údajně prospal. Nikdy jsem k opeře neměl buď žádný nebo záporný vztah. To se ovšem změnilo s možností jít se tam mrknou zadarmo s Bětkou. Vidina koukání na operu zpoza reflektorů, hledání volného místa mezi platícími a hlavně možnosti kdykoliv odejít aniž by mě mrzely peníze, mě víc jak lákala. A láká mě doteď. Hlavně tam chodím rád.
Třeba dneska jsme tam byli na generálce Příběhů Lišky Bystroušky. Krásná, strašidelná "pohádka". Super. Koukat na to, vidět režiséra, poslouchat cellistu, jak se baví o hře s broukem a pozorovat smutně koukající budoucí žábu, je krásný.
Rozhodně té hudbě ale nerozumím. Dokonce si ani nemyslím, že by se mě opera líbila. Možná dokonce aji naopak, ale je to hrozně zajímavý. Minimálně je to příjemná hudební změna. A jsem za ni nesmírně vděčen.