Umím cestovat v čase

A \ Nebo sem se zasekl v čase. Nevymyslel sem, jestli je to dobře nebo ne, ale baví mě to.
Zčistajasna se nachomítnout na florbal s malým Šídletem a najednou sedět s ním a s "jeho" skautama na pivě v Podnebí.
Jít s klukama na kulec a řešit jestli, kdy a jak pojedeme na Ivančenu.
Říkat pořád dokola, že "už mě bylo 18".
Potkávat se s lidma, kteří jsou pořád stejně staří\mladí. a tak.
Musím letět. Zítra má klimatex padesátiprocentní slevy, tak si musím jít vybrat bundu.
Bohužel to ne tak stoprocentně platí.

No a na tu Ivančenu jeďte s náma. Ještě nejsme nijak domluvení, ale je o víkendu 21.4. a bude prý krásně. Jak jinak na Ivančeně. Žeano.

Kola 2011 a Šumava na kolech

Včera mě z ničeho nic osvítilo a vynalezl kam pojedeme letos na kola. A máme se na co těšit. Určitě. Ještě nevím co přesně bude. Po loňské Šumavě si ani letos neodpočineme moc. Čekají nás tři krásné oblasti - Orlické hory, Jeseníky a Rychlebské hory. To sem včera vymyslel, ale nekonzultoval jsem to s měřičem vzdálenosti ani výšky. Ale horší jak poledník to ale určitě nebude. Jak Velká Deštná tak Smrk nemají ani 1200 a na Praděd se po té šílené dálnici určitě nepovlečeme, to bych nám neudělal. .... zvlášť ty Rychlebky mě nějak zaujaly! Vlastně tam jedu v sobotu. Ale ne obhlížet terén, ale za babičkou. ..... ne, ale tak jako podívejte se na fotky na google. Není to krásný? Jen ty vrstevnice mě trošku děsí. To naplánujeme. Nebojte.

Ještě sem chtěl jednu věc. Divím se, že sem to nakonec neudělal. Chtěl jsem sem hodit plán na Šumavu. Když už sem se s tím páral loni, tak ať to má nějaký užitek nadále. Nějaký klíčový slova: Šumava, kola, cyklistika, .... emmm .... co se píše za slova aby to podle toho někdo našel? To je vlastně blbost aby to někdo zadal do G a ono to to našlo, co? ... ale nevěřili by ste kolik lidí sem chodí po tom, co si nechaj vyhledat "evangelické svatba". Nechápu. ... musíte vyhledávat a klikat, abych připadal googlu důležitej. .... takže pro ty co by rádi na kole na Šumavu a chcou is trochu usnadnit plánování, tak tady je to co sme jeli. Bylo to parádní a do kopce :)

to je kejč aspoň :)

Fřesh Fľesh

Tak ještě jednou. Nepůjdeme v sobotu na Zbrojovku? Mám pocit, že se už začínám opakovat. Doufám ale, že se mě to jenom zdá. Nebo. Že se tentokrát nebudu opakovat do detailu.

COŽ?

Multitasking

Šídlo si hal na fb tohle video. Přišlo mě natolik trefný a vtipný, že jsem neodolal ani tomu dalšímu, co mě youtube nabídlo.

Tyhle pravdy se říkaj pořád dokola a pokaždé mě to přijde vtipný a pravdivý. Jsem živoucí důkaz. Taky je to důkaz toho, že jsem nepoučitelnej. Jak jinak bych mohl, hodinu po tom co sem to video viděl, telefonovat s Danielou a zároveň dělat pořádek na HDD, který jsem zakončil formátováním HDD, protože na něm byl starý systém. ... má vůbec cenu psát jak to dopadlo? .... ano podařilo se mi ten disk zformátovat a zbavit se tak starejch věcí. Takže mám opět o kousek více místa. A jako bonus mám čerstvě přeinstalovaný a úplně prázdný 7. To abych se doma nenudil!

Dojdite dneska v šest na kravák na picnic ;-)

Vstávat dobrovolně brzo nejde

Potřebuju si akutně donést do práce sluchátka. Pracovat potichu je děsná nuda a navíc mě to vůbec nejde. Potřeboval bych si dát kafe a sluchátka na uši a pak začít pracovat. Takhle si dám kafe a nic. Trvá děsně dlouho než začnu něco pořádně dělat. Nedej bože aby vedle mě někdo telefonoval! Co já budu dělat až se přestěhujeme a vedle mě bude telefonovat třicet lidí to fakt teda nevím.

Už zase se mě nechce končit v SOMu. Je to špatný. Naštěstí už mě nic jinýho nezbývá a za ty tři školky mě to ještě třikrát přejde. Veselí ale bylo krásný. Snad nejvíc pohodová školka. Vlastně sem neměl nic pořádně na starost a jen si to v klídku korigoval. Už dlouho sem na školce v pátek neměl tolik času a možnost si jen sedět. Ještě dýl je to, co se mě sobotní dopoledne tak líbilo. Psát, že Jazoo byli geniální je zbytečný, protože to bylo v plánu a splnili přesně to očekávání, který jsem měl. Jen teda ruce bych usekal tomu, kdo vytáhl tu první židli a tím spustil lavinu, která skončila "přímým výslechem" kapely přímo na jevišti. Škoda. Mohlo se krásně kroutit a místo toho děcka seděli a blbě koukali. Zvláštní, že ani nohou si nedupali a na druhou půlku už tam snad ani nebyli všichni. Jsou to ignoranti :) ... ale ...... a teď mě facebook přerušil niť.

Tak tentokrát už by ta Zbrojovka snad mohla vyjít, což? Je to v týdnu. Je to večer, ale ne moc. Je tam cimbálka. Je tam víno i jídlo. Je tam něco co se nezná. Vážnost v takovém prostředí. Neříkejte, že nemůžete, že se učíte, že já nevím co.

Dát si Simonu do přátel byl dobrej tah :)

Ale tentokrát už bych tam měl jít! To už přece není normální si nechávat utéct takový věci. Takže v pondělí? Chtělo by to ale někoho k ruce. Víkend bude narozeninovej a after svatební a v pondělí musím být už o půl deváté v práci. Což je vítaná změna.

Jo a podívejte se na Beruščiny a Bářiny fotky ze svatby a Benovi ze školky.

Na jistotu

... tak sem šel včera na Harriese. Na jistotu. Vůbec nic se nezměnilo. Vtipnej, a strhující. Do tohodle týdne se nehodilo nic víc než tenhle koncert. Na jiným koncertě se nedá tak krásně odpočívat a to přesto, že celou dobu stojíte na jedné noze a tou šlapete někomu na nohu. Děsně narváno! Děsně debilní lidi. Proč si někdo kupuje lístek na koncert, když pak stejně sedí na baru a dělá bordel? Stalo se vám někdy, že šel vystupující říct někomu na bar, jestli nemůže být víc potichu? A třikrát? Stejně to nepomohlo. Stejně tam byla fajn atmosféra. Skoro bych řekl, že sem byl na Pekárně naposledy taky na Harriesovi. Klidně bych tam chodil jen na něj. Tata bojs zklamali. Hm.. sem asi zasklil a nic jinýho sem neslyšel tolikrát. ... Ale nejde o to kolikrát, ale že jsou to geniální koncerty a hudba. Ochutnejte z novýho alba ...

a teď z trochu jinýho soudku. Nedělal někdo jelita? Na víkend se teším z mnoha důvodů a jeden z nich je zabíjačka. Budeme mít dvě fešná prasata. Ale ne žádný co si celej život hrajou na schovku. Pěkně z vesnice. Vyběhaný. Voňavý. V česneku naložený. Do vajíčka a strouhanky obalený a v oleji smažený. mmmm. Rodičové v prosinci testovali, tak už sem ty naše prasata vlastně aji jedl. A protože to je z malých jatek, tak to budeme mít aji s krví. Háček je v tom, že ti co rovnou neodmítnou s ním cokoliv společného s ní nikdy nedělali. Teda ne s prasečí. Takže to letos bude velice, ale velice vtipné. Jednu ruku v hrnci s krví a v druhé babičku na telefonu. Těším se. Ale jestli někdo má zkušenosti s jelitem, tak dejte vědět. Know how prozatím chybí.

Sázka?

To hlasování vlevo tady není jen tak proniczanic. Včera sme seděli s Ondrou a Dodo u Tukana a neměli nic lepšího na práci než se dohadovat, cože to je jednodušší. Já jezdící na prkně si myslím, že na lyžích se naučit jezdit je otázka hodiny. Dodo si myslí, že prkno je brnkačka a lyže jsou mor. A Ondra se jenom chtěl vsadit Takže se uvidíme za 14 dnů na některé ze sjezdovek na Vysočině. Já se budu dřít na lyžích a Ondra na prkně. Určitě se přidejte. Bude to někdy v týdnu a bude to určitě dost vtipný. A taky se tu můžete vsázet. Aspoň to bude mít pořádný grády.

Made in Italy

Letos to byly vskutku úspěšné hory. Suverénně největší padavka z naší pětky. Šak já přijdu na to, kde je chyba! Zatím to svádím na to, že tam letos nasněžilo jenom těch sobotních 15cm. Víc zmlácenej sem se necítil ani když mě zmlátili.

Namrzlý sjezdovky, natažený předloktí.

Ollie 180 poprvé, natažený tříslo.

Parkour v lyžákách (jak se říká botám na prkno?), naraženej loket.

Myšlení na černé, natažená achillovka.

Kdo bude poslední u vleku, je máslo? Kdybych mohl skákat po patách, tak pod tím vykopávacím kopcem ještě hopsám.

Ollie 180 na posledních 50m, obražená kostrč, natažený zdvihače hlavy a placatý kovový pouzdro na brýle.

A ten upadlej nehet na palci, a bolavý záda z busu, už jsou jenom třešničky na dortu.

Ale všechny ty pády za to stály. Teda kromě toho posledního. Ta prdel a krk mě budou bolet ještě pekelně dlouho. Pokud jsem se nenaučil nic jinýho, tak padat určitě umím líp. Akorát padám čím dál dál. Jak to jak to?

Electro-Swing-Jazz Part 1 by Dj Byrne on Mixcloud

Swing má definitivně nejvíc cool rytmus. Trochu to nastřelit na Electro-swing a je vymalováno. To "jazz" na konci už je jenom pro parádu. Pak vám do toho začne zpívat Armstrong a brečíte blahem. Pravda. Je to trochu infantilní kombinace nakonec. Jak ale jinak zaplašit děs z hor? Přesto že jsem se totiž celý rok bránil a nepřipouštěl si úrazovku k tělu, tak se tomu nedá zabránit. Když si ráno přečtete ty případy a večer si máte zabalit, tak to dost dobře nefunguje. Kupodivu se víc děsím Itálie než Černé hory. Naštěstí je to ale blbost, protože pokud by to mělo tak fungovat, tak teď vylezu z kanclu a spadnu na schodech. Takovejch je tu víc ... ale včera sem si cestou z obchodu říkal, že by to všechno docela vyřešilo. Novou práci, stěhování, málo času na Danielu ... v klidu bych si doma lehl se zlomenou nohou třeba a než bych se uzdravil, tak by to všechno bylo vyřešený nebo pasé. ... což mě napadlo cestou z obchodu, když všude bylo děsně moc sněhu a (mě) bylo krásně. Což nedává moc smysl, ale co jo. ...

ještě jsem je nehodil do žita

Aeroplane Triple JJJ Mix by Aeroplane (Official)

... to aby vám ten den líp utíkal. Nevím jak dlouho zbývá vám, než budete mít volno, ale mě 45 minut. 45 minut a budu mít klid. Po třech týdnech nemusím nic domlouvat, zařizovat, vymýšlet, chystat nebo co já vím co ještě se dá dělat. Minulej týden byl fakt krize. Do středy mě trvalo něž jsem se vzpamatoval ze spolveč a až do pátku jsem stejně nebyl schopnej nic pořádně udělat. Múza nikde, kafe nepomáhalo a nálada pod psa. To sem si fakt říkal, jestli já to mám zapotřebí. Namáčet se pořád do nějakejch sebevražedných akcí. A spolveč rozhodně jedna z nich byla. Všechno bylo k ničemu. Plánovat společenskou večeři - k ničemu. Akce pro 50 skautů - k ničemu. Plánovat to tři týdny předem - k ničemu. Očividně zapůsobil nějaký zákon a všechno ty "k ničemu" se vyrušily. Asi nakonec byla k ničemu jenom ta neděle pak. ... Ale stejně to všechno stálo jenom na Zbrojovce! Už dlouho jsem neviděl tolik vesele se bavících lidí. Tolik ochotnejch lidí, kteří se bez mrknutí oka sami namočili do chystání jídla, výzdoby, pití, do uklízení nebo šíření té nálady. Upřímně se děsím skautů na takových akcích. Ten optimismus. Kamarádství. Pokud je toho moc, tak se to nedá vydržet. ... he. Tím nechci říct, že by tohle na Zbrojovce nebylo. Bylo a Simona z toho byla upřímně unesená. To mě na tom právě potěšilo snad nejvíc. Ne to že byla unesená (to taky), ale že se se všema dalo vydržet. Ale fotky klasicky tančících lidí bych fakt zakázal. ... no a nebo se mě to tak líbilo proto, že jsem strávil celou noc s pěknejma holkama :) ... sakra. Musím vymyslet, co jsem vlastně chtěl napsat. Mám zásadní problém s pointama. ... pointa je, že když jsem šel v úterý na Zbrojovce po schodech, tak mě bylo najednou hrozně hezky ... nebo že ještě pořád můžu být vzhůru do sedmi. Ne to není pointa. (To bude až na školce:) ... Pointa je, že skauti nejsou takový uprděnci. ... co Aeroplane? Tak dlouho jsem na školku vybíral něco k chození po červenýmu koberci, až si Aeroplane vybrali mě. Ani nevím jestli to někdo vnímal a už vůbec ne, jestli se mu to líbilo. Ale o tom to asi mělo být. Zato Dick Brave! Předskakoval mu Arno a myslím, že .... myslím, že je čas vypadnout z práce.

"A ti, kdo nenávidí mé dílo, nenávidí i mne"

- i přes veškerou nemohoucnost, jsem se v úterý vyškrabal do druhýho patra Domu umění na toho Witkina. Na tak divnou výstavu, jsem byl v ještě divnějším rozpoložení. Vlastně jsem tam jenom šel. Byl jsem moc unavenej na to, těšit se na ni. Ale aji unavenej na to, abych si řek, že se mě tam nechce. A tak jsem si to jenom odchodil. Všechny nápisy jsem četl děsně dlouho, protože byly hrozně chytrý a pokud je Witkin fakt myslí vážně, tak je to vlastně šťastnej člověk. To bylo ale asi to jediný čemu jsem tam rozuměl. Ještě jsem zjistil, že Decadence Now! má fakt pěkný placky, ale to nebylo součástí výstavy, ty byli u pokladny, takže se to nepočítá. Stál jsem u těch fotek, koukal na ně a v tom horším případě jsem si nemyslel vůbec nic, v tom lepším případě jsem nějak tušil, že se mě někdo snaží něco říct, ale za nic na světě jsem za tu hodinu a půl nezjistil co to je. Po druhé tam ale nejdu, abych přišel na to co. Spíš jenom chvilku počkám a ono to přijde samo. Nemyslím na tu výstavu pořád, ale když si vzpomenu, tak se mě až moc živě vybaví. Ty věci jsou hodně živý. Děsivý, smutný, hnusný a ve své podstatě hrozně krásný. ... krásný? Ono to tam bylo napsaný, že nefotí do hnusný, ale že se v tom hnusným snaží nají to krásný. To je právě to, co jsem tam prostě nemohl najít. Na to je hodina a půl málo. Navíc tam bylo děsně moc lidí, nikdy jsem v Domě umění nezažil tolik lidí.

- děsil jsem se až to Ondra řekne. Ve středu to řekl. "tak amíci za chvilu dorazí" napsal. Za celej den mě nenapadl jediná cesta, jak se z celé té akce vykroutit. Blbost. Pokaždé, když si uvědomím, že u mě tři měsíce bydlel švéd, tak se stydím. Cestou z práce sem rezignoval na vymýšlení schovávacího plánu a začal se tam těšit. ... kecám. Bylo to cestou z domu, po tom co jsem si postěžoval Daniele, dal si panáka a s Freak Power šel na šalinu. Víc jak rok jsem neřekl větu anglicky. Ani jsem ji nenapsal. Takže mě to celý potěšilo. Musím vymyslet, proč jsme si z toho nakonec nic nedělal. Jestli to bylo jima, protože byli dost sympatičtí . Moc jiných možností mě nenapadá. Všimli ste si někdy, jak vtipně američani mluví? Pořád vyplazujou jazyk. Dost vtipný. Další dobrej důvod, proč jet do toho améru. Musím se Ondry zeptat co na ten večer říkali. Beztak řekne, že se jim líbil a že Brno je super, protože to je slušnost. Trapas.

- ve čtvrtek jsem na frsb zjistil, že sem to o víkendu fakt přehnal. To že mě boleli nohy ještě včera v práci sem pochopil. Pravda ještě se mě to nikdy nestalo. Po půl hodině jsem překonal tu morální bariéru, kterou jsem si postavil ze středečních piv a čtyř hodin spánku. Jenže ani pak jsem se nemohl hýbat. Nedosáhnu na zem, protože mám zkrácený věci na nohách a stejně mám namožený stehno. Natáhl jsem si tříslo a to i když jsem jenom chodil! Jak mě při jedné krásné Martinové nahrávce ruplo v krku, tráva už v neděli nebyla tak měkká, tak to nebylo v krku, ale v rameni a fakt tam něco ruplo. Modráky se krásně přizpůsobují ročnímu období a mění barvy jak o život. No a kolena jako třešničky na dortu. Jak sem při skákání na toho bejka měl tušit, že je to tak blbej nápad?

Prostě veselej týden. Jediné moje štěstí/smůla je to, že se tento týden v práci nic moc neděje. Takže si tu poslouchám nový věci a čtu si blogy. Konečně jsem našel nějaký zajímavý a kam zároveň někdo něco píše - to je důležitý! ... sakra já tak nerad chodím na spinálku!

Lamy

Musím to sem napsat! Hlavně se mě teda nechce chodit spát. Ne. Hlavně to sem chcu napsat. Včera jsem se nemohl ještě hýbat. V práci sem na to neměl ani náladu ani energii, ale už jsem mohl aspoň chodit. Věřili by jste, že jsem včera vynadal všem somákům? Ještě, že tam nebyla Romana. Musel jsem jim to říct. Ale teda jako neplánoval jsem to. Z ničeho nic jsem se se poslouchal, jak jim to všechno říkám. Že na to kašlou. třeba to k něčemu bude. No včera to taky byl večer.

Pusťte si deadmau5 k tomu. Není tak dobrej jako dnešní Chris Sadler k plackám, ale taky pohodička.

V neděli jsem byl děsně šťastnej člověk. Mám rád, když mě něco bolí. jako ne třeba záda ze židle, ale třeba záda z pole jsou fajn. Aspoň vím, že tam něco mám. A v neděli mě bolelo všechno tak krásně! Navíc omlácený koleno. Moncl na lokti, rameni a jeden nádhernej na boku. Prostě žůžo. O víkendu se vlastně nepokazilo vůbec nic. lepší skupinu na frsb sme ani domluvit nemohli. Každej zápas byl vydřenej do poslední chvíle. Prohrát s týmem, kterej hraje středoškolskou ligu o usmolený dva(?) bodíky, ještě na velkým hřišti a bez střídání, když oni mají na střídání půlku týmu, není vůbec špatný. Ovšem v zápase o pátý místo nejdřív v prvním zápase utéct o šest bodů hned na začátku a pak v druhým otočit z 6:10 na 13:10? Moc tomu nerozumím. Jak je to možný? V tom složení, který jsme měli. ... na kravák chodím na frsb jak dlouho? 12let? A do teď jsem se nenaučil pořádně házet. Ale po tom víkendu jako by se to celý nějak změnilo. Pohled na tu hru. Že Spirit of game fakt funguje. Že jde hrát takhle vyhrocená hra bez rozhodčího. Že je úplně normální a hrozně sympatický se omlouvat za případný fauly. Nehledět na sebe, výsledek a můj prospěch, ale koukat na protihráče jako spoluhráče. Vlastně to občas ani nebyl protihráč. Hráli sme vlastně všichni spolu. Nebo to kolečko po zápase, kdy se sice říká pořád to stejný, ale člověk se sblíží. Pak to není jenom nějakej anonymní tým, kterej když potkám v autobuse, tak neznám. Ale jsou to lidi se kterejma se dá mluvit a když je vidím, tak je pozdravím. A nebylo to tím, že to byl skautskej turnaj. Zdaleka ne všichni to byli skauti. ... a tak. Ale nejen to bylo super. Je to adrenalin. Hrát, když o něco jde. Nervy, když jsou tři minuty do konce a musíme sebrat talíř a dát bod a pak ještě jeden a místo toho dostaneme. Není nic krásnějšího než skákat po talíři do mokré a měkké trávy! A že jsem si v sobotu zaskákal. A nejen já. Navíc brand new terrible monkey frisbee! ...... saaaaakra. Asi jsem křivdil deadmau5. To je pekelnej set! Tam bych nechtěl být. Bolí mě za krkem a to tu jen sedím a klepu nohou. Si vystačím aji bez flédy. Prozatím. ....... takže na jaře.

Teď jsem si na záchodě uvědomil, že je vlastně dobře, že už je říjen a frisbee se bude hrát už jenom chvilku. Asi se mě nechce se na kraváku po tom víkendu pachtit v pěti lidech.

Death in Vegas

Do konce bienále už zbývá jenom 23. dní a už teď je víceméně jasný, že už tam nepůjdu. Málem sem tam šel ve středu, ale nějak se to v Podnebí zvrtlo, takže sem neměl důvod tam chodit. .... musím se přiznat, že sem těch výstav zatím moc nestihl. Hlavně teda když jsem začal přemýšlet na kterých. Tak první byl teda to Cosi tíživého, protože je nejmladší. Hned nato, nevím proč .....jo našel jsem to(!), Nobuyoshi Araki - Tokyo Flowers v galerii Langhans (asi proto, že to byla první taková podivná výstava. Navíc s Marianou:) jak jsme se tam ocitli?). Pak teda jedna z těch normálnějších Planeta Eden a pak si ještě vzpomínám na jednu, na kterou mě teda dotáhla Hanka a bylo tam vosí hnízdo, který vypadalo jako hlava a kus čehosi pod sklep, protože (to říkala Hanka, že to říkal ten co to tam vystavuje) to prý neuvěřitelně smrdí. ... co to je jako za výběr výstav?
Copak mě nemůžou bavit normální výstavy? Proč s tím ale začínám. Protože teď zrovna začíná Decadence Now!. Jenom z koukání na ty stránky jsem se cítil nesvůj. Krásně nesvůj. Jako co si budeme vykládat. Umění nerozumím a ty divný mě něčím přitahujou. Obrazy, sochy mě absolutně nic neříkají. Teda ne na vystavě. Na Maliňaku jak jsou ty žárovky teď, tak to jdu okolo a pokaždé mě to kvůli něčemu zvedne náladu. Zavírat takový věci do galerie je blbost. ... co mě ale na Decadence Now! zaskočilo? Ta rozsáhlost. Praha, Brno, Plzeň. Muzea, galerie, kina, hospody. Výstavy, filmy, divadla, koncerty, kanál na you tube. Je toho děsně moc. ... ... už mě to nebaví psát

Sonic Evocation

.... měl bych přestat psát něco po půlnoci. Celou neděli sem přemýšlel, co sem to sem psal za kecy. Naštěstí nic co by nešlo přehlídnout. Ale aspoň jsem u toho psaní dostal ten nápad tam jít. Na ten koncert. Vlastně z velké části kvůli tomu názvu. Sonic Evocation. Zajímavej název pro festival vážné hudby. A ten zbytek se nějak dělil mezi čirou pózu a to, že mě to zajímalo. Dobře, z těch třech částí byla ta "zajímalo" asi nejmenší. Vlastně jsou jenom dvě ty části. Zajímavej název se nepočítá. .... teď bych mohl třeba napsat, že lepší koncert jsem dlouho neslyšel. Nebo bych mohl napsat, že to byla nejhorší hodina a půl za poslední dobu. Usínal jsem a přitom nemohl odtrhnout očí, natož pak je zavřít. Dlouho jsem se v něčem tak neztrácel. Jednu chvíli bylo děsný se nemoci chytnou toho dum dum dumdum dum dum dumdum rytmu. Pak ale najednou to chvilku bylo děsně osvobozující, že tam žádnej nebyl. Po půl hodině jsem se nemohl dočkat přestávky a po pěti minutách přestávky, jsem se nemohl dočkat druhé části. Kdybych uměl psát, tak .... ale musím se spokojit s "Hroznej úlet" závěrem. Stejně se na to nesoustředím, protože sem proseděl celej den na židli. Tři hodiny sem pravda seděl v posteli. A ještě mě tak tři hodiny sezení čekají. To už nemá nic společnýho s ničím. Teď už tu jenom něco plácám. Houpu se k Our day will come a plácám. ..... jo. Mod.Civil má docela zajímavý sety na SoundCloud! Tak aspoň k něčemu ta sobota byla.

Ghost by Mod.Civil

Něco za něco

Hele mám návrh.

Co kdyby jsme vyměnili "párty" za Kulturu?

...

Draho to vyjde stejně. Je to zdravější. Můžu být sám, legálně, bez výčitek a blbýho čumění.

Cestování nasrat. A jestli po mě ještě někdo bude chtít abych mu řekl, kde jsem byl, kde on nebyl, tak ho hned něčím flákněte.

A začneme od zítřka. Pokud to teda nebude moc drahý.

pondělí jungle v Perpetuu? Škoda Electronic Bitches v úterý, pondělí by bylo lepší.

14 dnů

oukej. takhle by to nešlo.
Elko s Emkem putují někam daleko.
Vyměníme je za boty.
Učebnice do kabele.
Slovník do kapse.
Je možný se za 14 dnů anglicky?
Je možný za 14 dnů vyběhat fesťáky?
Zbývá mě něco jinýho?

Tam ten obrázek vám vyhodí google, když půjdete hledat Always loved a film. Teď jsem ji poslouchal a užíval si ji. Cítil se děsně šťastnej. Kvůli víkendu. Kvůli dnešku. Přesto že je mě blbě. Šak je to tam taky vidět. To špatný. Koukám na to a je tam všechno. Najdi si to. Pusť si to. TO svoje. V neděli jsem jel přes vysočinu a cítil se krásně. Něco jak u té kukuřice. Hladovej. Unavenej. Krásně vyspanej. Spokojenej. Sám. Bezstarostnej. ... Prý jsem se nezměnil. Bože, jak rád bych se nezměnil ještě aspoň deset let.

1,5l bílých restů

Dostal jsem ve čtvrtek za úkol se o víkendu zbavit vína. Což mě přišlo jak dost jednoduchej úkol na Jimramov. v neděli, když jsem to víno vybaloval z batohu, tak jsem se docela podivil. Nebyla to jediná podivná věc, která se na Jimramově stala. Jen ani jednu nedokážu napsat. ... cesta zpátky byla snad nejlepší cesta autem, kterou jsem kdy podnikl. Takhle si představuju americký road tripy. Pravda, chvílema to už začalo připomínat trainspotting, ale zase do strachu a hnusu to mělo ještě daleko. Z ničeho nic jsem se ocitl sám v kukuřičným poli a viděl naše auto odjíždět. Z ničeho nic jsem se tam ocitl sám s kukuřicí v ruce, zírajíc na zelenou louku přede mnou, údolí s rybníkem a nebylo vůbec nic slyšet. Nic. Jenom ptáci, kravín a vítr a šel jsem sám po silnici někam dopředu. Šťastnej. Všechno důležitý u sebe a v sobě. ... Jedeme lesem. Fakt krásným lesem. Ono je totiž krásně. Svítí slunko a všechno je zelený. Šťovík Dupe na brzdu a skoro smykem během vteřiny "parkujeme" u silnice. Tom vypadl z auta a jdeme na houby. Vzduch je krásně studenej a jdeme hledat houby. Nikdy sem neviděl se někoho tak radovat z houby. skoro všechno hořčáci, ale krásní. ... nepamatuju se, že bych byl někdy na jimramově, aniž bych si na někoho myslel. Nebo proč by jinak byl ten víkend tak volnej? jak to že sme chodili spat tak pozdě? Dyť vždycky se už nemůžu dočkat konce kapel, pokud se ho vůbec dožiju. Pravda aji letos sem se šel podívat na náměstí, co tam mají nového, ale pak sem nešel spat. Letos na to byli jiní. ... ale jedno se nikdy nezmění. Umění si s někým hodinu povídat, aniž bych z toho rozhovoru ráno měl víc než dobrej pocit. Dobrej pocit je fajn, ale pamatovat si téma rozhovoru se taky občas hodí. Takže za to mě nekamenujte. Ale letos je toho mrtě co si stojí za to pamatovat z jimramova. Koupání ve tři v noci. VV. To houbaření a kukuřici a pak oběd v Předkláštěří. Pokec s Majdou. Koupáni v dešti "ráno". Drbání s Danielou a vlastně celej sobotní večer. Neděle na kopci. CaK Vokal jako nejvtipnější kapela fesťáku. .... vlastně mě ani moc nevadí, že tam ty kapely nebyly nic moc. Helemese sem si užil a ostatní mě aspoň nevadí, že jsem nestihl, neslyšel nebo neužil. Dokonce aji ty topinky byli letos vypečenější než kdy jindy. .... Fakt se mě tam v pátek nechtělo, ale .... doufám, že mě ten debilní úsměv vydrží ještě hodně dlouho. Vlastně je blbost nejezdit na jimramov. Aji kdybych tam jel sám, tak tam pořád bude někdo známej.

Book of Glass

Book of Glass je skladba od Jaga Jazzist, co mě padli do oka před měsícem asi tak. Dost mě chytli a tak sem je od té doby neposlouchal. S některýma je krásný si užít, zamilovat si je a zapomenout. A pak je zase najít a užít si a zase se zamilovat. A pak zase. ... sem totiž děsně unavenej. Těším se až se vrátím z Jimramova a budu mít až kdo ví do kdy pokoj od všeho. Mohl bych třeba zase spát ve své posteli. Víte jak dlouho sem nespal ve své posteli? 14dnů! 14dnů spím místo ve své posteli na gauči nebo pro jistotu někde na poli. ... a netěším se na jimramov abyste věděli! absolutně nevím co tam jako budu dělat. Když tam neznám jedinou kapelu a ještě ke všemu budou tři stupně. Navíc tam nebude žádnej stan, kam se bude moct člověk schovat a nepřemýšlet nad tím co poslouchá. ... Dobře těším se, že se budeme i přes tu zimu a déšť koupat v náhonu. Tuhle sem usínal s myšlenkou, že by bylo děsně krásný sedět na tom betonovým rantlu, pít a celou noc si s někým povídat o ... povídat. Taky se těším, že tam někoho potkám. Jako někoho známýho, koho jen tak nevídám. .... jojo. Teď na fb Caribou napsali, že "Vote for Odessa for the ECHO songwriting prize". Ale dyť to není jen tak. Co když Crystal Castles mají lepší? Schválně si to poslechněte a napište pro koho ste hlasovali. Je to jenom pět písniček a minimálně ty dvě fakt stojí za to. Ty další tři, to se ještě uvidí. ... fuck. hlavně nebrečet! hehe. .... tři dny je podzim a já už mám rýmu. To je na ranu. ... Dobře. Má to mít, ale chtěl sem to dát Crystal Castle, už kvůli Alici Glass. Ale nejvíc mě teda dostali Brasstronaut. Chtěl sem ještě na konec něco pustit, ale nevím co, takže smůla.

OAF

nejdřív mě teda vrtalo hlavou, jak mám jako napsat něco o Šumavě. Nepřišel jsem na to. Ale kdyby jste tam chtěli jet na kolo, tak mrkněte sem a můžete se inspirovat nebo kopírovat. Je to asi to nejhezčí, co jsem kdy na kole jel. Teda myslím nějakej delší výlet. ... mno ale nakonec sem jak vidíte nic nenapsal. Zato sem prošel část programu OAFu a to hlavní snad vidíte vpravo. Teda kromě Faithless a Royksopp. Ty nevidíte, protože to by bylo ...... ty prostě ..... dobře máte tam aji ty, ale jen že ste to vy a proto, že we come 1 je hodně krutej klip, a Royksopp utekli tak rychle, že si je moc nepamatuju. ... ale ten záznam není z OAF, protože z tama to má blbou kvalitu.

víkend po italsku

nechce se mě, takže jen ve stručnosti. Mrknout na fotky z italských Dolomitů, kde jsme teď o víkendu byli s klukama na ferratech, můžete buď tady nebo možná aji běží tady vpravo.