Jsem hrdý na to, že tu můžu pracovat .... hehe:)

185

....tolik casu uteklo mezi budíkem a nalogováním v práci.

Musel jsem byt dneska na pul osmou (To jsem si myslel, ale mel jsem tam byt v osm. Což dává smysl, protože v 8:05 tam ještě žádnej dělník nebyl) na jiraskove kvuli klicum od uklidove misnosti, dělnící tam měli cosi malovat nebo co. Tak ze si pred tim skocim k holicovi. Přece nebudu spát do sedmi, když jsem šel spát v deset. Štěstí přeje ranním ptáčatům. Ztrhala to ze mě mrknoutím oka a za deset minut, skoro sem tam usnul, jsem sel. Pěkně pesky az na jiraskovu. Tam jsem pobalil veci, ktery se tam za ty leta nahromadily, protoze pak musim odevzdat klice zakove a vubec sem s tim nepocital, takze toho bylo docela hafo. Abych sem s tim nemusel chodit az do prace, tak ze to hodim do klubovny. tak sem si skákl na salinu, jel na ceskou a pak pěšky až do klubovny s obrovským pytlem. Z klubovny nejkratší cestou na šalinu. Takže na Hybešku. Přijdu tam a kousek od zastávky bouračka, sanitka, policajti, zasekaná ulice. Autam sem, auta tam a první co jelo jako náhradní, tak byla jednička. Jak jsem to pak sledoval, tak to asi bylo aji to poslední co jelo. Tak sem do ní naskočil a svezl se o jednu zastávku. Od tama jsem šel na Poříčí. Tam jela první sedmička. Takže pěkně ke krematoriu a pěšky dolů ke hřbitovu. Je to divný, ale je to rychlejší než jít pěšky od Unionu. Mno a tam už čekala hromada lidi a očividně těch dvojek náhradní dopravy moc nejelo ... tak sem si tam poseděl dvacet minut, koukal jak náhradní doprava sváží lidi od Modřic a jel do prace ... nevím jestli je uplně zdraví mít tolik pohybu po ránu.

Jako živá voda

Jako živá voda

Jen tak v rychlosti. Musím jít totiž na oběd. Ale Sympatický článek. Zajímavý. Je docela vzrušující si představovat, co se tu bude dít za 50 let. Teď v rychlosti mě napadají dvě možnosti. První je, že budeme všichni šťastní a zdraví. Druhá, už tu nebudeme, protože jsou lidi totální magoři.

film půlroku

...nemůžu totiž napsat film roku, protože co když uvidím lepší. To by pak mohl někdo říct, že přeháním. Jen se bojím, že jsem ten první půlrok viděl nějaký super film, na který jsem zapomněl.

Každopádně se nestává často, že dokoukám film a řeknu si: Jo, tak tohle byl výbornej film. Lepší jsem už dlouho neviděl.

True Romance se jmenuje a nevím čím mě nadchl víc. Hudbou? Hanz Zimmer je klasika a pokud se to smíchá s hromadou výborných rock'n'rolových válů, tak prostě nejde nenadchnout. Zápletkou a zpracováním? Film, kterej točí stejnej režisér jako Posledního skauta podle scénaře Tarantina prostě musí být boží! Nebo snad obsazením? Myslel jsem, že Pitt nemůže hrát šílenější postavu než v 12-ti opicích nebo Po přečtení spalte. Chyba. Za to, co tam Pitt hraje bych mu dal Oskara :-D
Musím běžet, takže .... láska až za hrob. romantika. sex. vtip. násilí. napětí. krev. smíchat, nakopat, polaskat, prohodil zdí a voala. Geniální koktejl. I love it!

Češi. Kulišáci jedni vykutálení. Aneb Šrotovné

Já to prostě přepíšu tak, jak sem to napsal v té legendě. OK? Nechce se mě teď nad tím znova přemýšlet. Tak tedy.

Jeden pohled může být, že se tím zvýhodňuje pouze jedna část průmyslu, ten automobilovej, a všichni ostatní utřou, protože přece auta táhnou zdejší ekonomiku. A navíc. Proč bychom měli zavádět šrotovné, když naše auta kupují Němci? Přece když ho zavedeme my, tak Češi budou nakupovat auta z Asie.
Ta stejná věc z druhé strany. Šrotovné zaměstnává nejen automobilky, ale také těžký průmysl, marketing, elektro, textilky, dodavatele, obchodníky ... není u nás snad odvětví, na kterém by bylo navázáných a závislích více částí průmyslu.

Prostě nic novýho. Všechno se to semlelo miliónkrát. A přesto nebo právě proto do teď nevím, jestli mám být pro nebo proti.

A co na to Jan Macháček?
• Když prezident Klaus vetoval tzv. šrotovné, doprovodil to vysvětlením, na kterém zaujme, že „český daňový poplatník by mohl využít šrotovného na nákup vozidel vyrobených mimo ČR“. To je zajímavé. Když naopak český automobilový průmysl (takže například i státní rozpočet) využíval šrotovného v jiných zemích, nikomu to nevadilo, přitom to viděno touto perspektivou bylo stejně zločinné. A tak je to v Česku skoro se vším. Děláme většinou jen to, co je jakoby výhodné pro nás. O principech se mluví, jen když se to hodí nám. Což je ovšem krátkozraké. Až budeme potřebovat něco my, možná si našeho chování někdo všimne. A pak se budeme divit.

Je možný tohle vůbec rozlousknout, aniž by se na "louskajícího" nesnesla kritika? Ještě že to nemusím rozhodovat já.

Je to v pasti

Už to bude rok, co jsem toto všechno tady spáchal. A během toho roku jsem se dostal vlastně do stejného bodu, ve kterém jsem byl před rokem. Byl to sice blog z nudy, ale stejně jsem tu mohl psát co jsem chtěl aniž bych se bál, že se to někoho dotkne, že se někdo naštve, že bych se styděl, když si to přečte, že se někdo urazí. Jo, napadají mě jenom ty horší scénáře. Pak jsem ale prošel obdobím, kdy mě přišlo divný, že něco píšu a on to nikdo nemůže číst, takže se to nějak rozkřiklo. Naštěstí ne moc. Nicméně dost nato, abych si po sobě četl co píšu. Abych přemýšlel jestli to není blbý. A hlavně se musím hlídat co píšu, protože ... protože pak by byl oheň na střeše. To mi věřte. Cha. Co můžu? Můžu napsat, že nesnáším ..píííp.., vytáčí mě ..píííp.., a jestli nepřestane ..píííííííííííp.., tak se neznám. Tak a máš to. A vem si to k srdci.

jo a ano. žárlím, závidím, zuřím, jsem paranoidní a tak mě to vytáčí.

A co je na tom nejlepší? Že to může a nemusí být pravda. Prý to teď letí totiž.

Michael Jackson

Asi je to hnusný takhle říkat, ale čím dál víc věřím tomu, že si nemohl vybrat lepší dobu. Jo, je to hnusný takhle říkat! Počítám totiž s tím, že by nezvládl to turné, jako když byl v plné síle. Nemůžu dělat nic jinýho než předpokládat, že nebyl fit. A co by se stalo, kdyby nepřekonal svoje vystoupení z minulosti? Roztrhali by ho. Média. Tisk. Fanoušci. Kritika. Odpůrci. Předpokládat, že by dohnal v kvalitě show sám sebe je těžká věc. Po 15ti letech a tolika komplikacích? Ano možný je všechno. Je pravda, že co by nemohl dotáhnout by se dotáhlo uměle, jenže o tom to je. Přesně to by tu show zabilo. Dobře možná ne.
Co se místo toho stalo? Umřel a všichni se zbláznili. Zpočátku to bylo nechutný a neuvěřitelný, protože u nás a nejen u nás po něm nikdy nikdo neřekl ani slovo. Já taky ne. Kromě tří čtyř písniček, to byl neznámej zpěvák s podivnou historií. Kdo si chtěl najít v novinách ty horší věci na něj, ten si je našel. Nemusel ani moc hledat. Zvláštní, že o těch lepších sem článků ani moc nenašel. Spíš něco jako takovýchto. Takových, který jsem si potřeboval přečíst.
Teď je to tak tři týdny a je klid. Dalo by se říct, že to co zůstane v mediích a v lidech po měsíci je ta "nesmrtelná" část člověka? Co zůstalo v mediích nevím, protože to nesleduju. Co zůstalo ve mě? Hudba. Co taky jiného. Vlastně tím, že umřel, jsem ji našel. Čtyři písničky se vynásobili desíti a máme tu krásnej playlist na cele odpoledne.
Je to vlastně celý blbost. Nebo ne? Už nevím. Možná kdyby žil dál, tak by udělal ještě moře super věcí a vrátil se. Jenže to se, bohužel, už nestane. I když. Třeba v tomhle videu ...



... nebo v jiných to bude pořád geniální hudebník a tanečník. To je jediný co vím. A docela mě to stačí. Nemusím vědět, proč se celý změnil, jaké měl dětství a rodiče, kde žil, co dělal, jak skončil.

Hlasování

Tak já ti vám nevím. Co to jako má být za výsledky? Netěšit se na nic. Až vypadnu. Až oni vypadnou. Až se všichni vrátí ... z toho se mám jako něco dovědět? ... Na druhou stranu je to ale hrozně optimistické zjištění. Třeba, že nikomu nejde o to, kde je, ale s kým a že se pak zase potká s ostatníma. Úplně jak z nějakého filmu. Tak to já se tedy budu těšit.

Dostal jsem padáka

Už je to tak. Finanční krize dostihla i mě. Ona mě možná dostihla jenom moje lenost, ale s ohledem na finance v tom není vůbec žádnej rozdíl.
Je to hrozný pocit dostat padáka. Nikdy jsem žádnýho nedostal a nikdy jsem nad tím ani moc nepřemýšlel. Zlost na ně, na ostatní, na sebe. Něco nepodobné nevolnosti. Neschopnost cokoliv dělat. Počítání peněz, přemýšlení, odčítání, vymýšlení, zděšení a ještě větší nasranost.
Sebrali mě Jiráskovou. Čekal jsem to už dlouho, protože to byl dlouhodobě neudržitelný stav. Fakt že jsem to dělal, že jsem tam nebydlel, způsob jakým jsem to dělal, co jsem za to dostával. Ale stejně. Tak nějak tajně jsem doufal, že to ještě nějaký ten rok vydrží. Prostě shit, co vám budu vykládat. Asi budu muset s těma devíti stovkama, co mě zbudou, nějak vyžít.

PS:Kdyby chtěl někdo zamést schody za litr, tak mu je klidně zametu ;-)