Moimir Papalescu

Otevřením dnešního respektu, jsem si pořádně zavařil. V tom dobrým slova smyslu naštěstí. Včera jsem tak moc nevěděl co novýho na poslouchání si mám kde sehnat, že jsem snad ani včera nic neposlouchal. Musím říct, že jsem z toho byl chvilu docela smutnej. Nic na poslouchání, nikdo na fb, nikdo na icq, ... žádný rozptýlení. Poslední dobou se totiž s novou hudbou úplně roztrhl pytel. S dobrou hudbou! (podle mě) Poslední dobou se píše, že česká koncertní scéna nestojí za nic. Což si zatím nemyslím, protože jsem tento rok slyšel hromadu super koncertů. O žádnou velkou alternu nestojím. S čím jsem včera ale začal souhlasit je fakt, že český hudební festivaly nestojí za moc. ... že Open air festival nestojí za moc. Je přesně to o čem se píše. Dvě velký hvězdy. Pár menších a hromada české vaty okolo. Docela rád bych jel na festival, kde bych musel dlouze přemýšlet, kterou kapelu vypustit. Včera sem pět minut koukal na lineup a bylo to naopak. Z té hromady, jsem si horko těžko vybral pár těch zajímavých. Nebudu ale nikoho házet do žita, oni na to všichni přijdou, že existuje moře jiných, lepších kapel. Pak třeba vzniknou aji míň mainstreamový festivaly. Nebo už jsou? ... moment, ale to sem vůbec psát nechtěl! Chtěl jsem to, že sem otevřel respekt dneska a vybafli na mě s tím, že Papalescu poslední dva roky moc nezahálel a pracoval s kde s kým. Nikdo mě nic neříká, ale Nihilists jsem měl už dávno rád - nejlepší koncert na Májelese ever! ... jen tak mimochodem. Mrkněte na program letošního majálesu. Kromě Sunflower caravan nic! ... Papalescu + Krbetz - Projektor, + Vanessa - Ave agony, + The Stylists - Passion is a fashion, + Die alten maschinen. Není toho málo. K tomu se ještě cestou nabalili Kraftwerk, Devo, Neu!, Tangerine dream ... myslím, že dneska nic stahovat nebudu. Sem z toho unavenej jen to vidím. Spíš vyhrabu něco starýho v klídečku.

Z té zpěvačky jsem během Majálesu nespustil oči!

Teď nad tím tak přemýšlím a mám pocit, že před těma pěti (nebo kolika?) rokama Nihilists absolutně nemohli zapadat. Možná jsem ale oběť časového zakřivení. Protože to musí být víc jak pět let. Připadá mě to jako věčnost, co jsem je poslouchal, co jsme byli na Majálese, co sem tam potkal Jitku ... pffff