pátek 13. března 2009

Bez peří

Věřím v Boha? Věřil jsem do matčiny nehody. Upadla na sekanou, a ty ji propíchla slezinu. Matka proležela měsíce v bezvědomí. Nemohla nic dělat, tak jen zpívala píseň "Granada" imaginárnímu slanečkovi. Proč byla tato žena v nejlepších letech takto postižena - snad proto, že se v mládí vzepřela konvencím a vdávala se s hnědým papírovým pytlíkem na hlavě? A jak mám věřit v Boha, když mně minulý týden uvízl jazyk ve válci elektrického psacího stroje? Sužují mne pochybnosti. Co když je všechno jen iluze a nic neexistuje? V tom případě jsem za ten koberec zaplatil přemrštěnou sumu. Kdyby mi aspoň Bůh dal jasné znamení! Třeba kdyby ve švýcarské bance uložil větší částku na mé jméno.
Woody Allen

Žádné komentáře: