Do minulého roku jsem byl v Janáčkově divadle tak jednou. Bylo to kdysi dávno a nepamatuji se na to. Jednak proto, že to je hrozně dávno, pak že jsem tam byl na Labutím jezeře a hlavně jsem to údajně prospal. Nikdy jsem k opeře neměl buď žádný nebo záporný vztah. To se ovšem změnilo s možností jít se tam mrknou zadarmo s Bětkou. Vidina koukání na operu zpoza reflektorů, hledání volného místa mezi platícími a hlavně možnosti kdykoliv odejít aniž by mě mrzely peníze, mě víc jak lákala. A láká mě doteď. Hlavně tam chodím rád.
Třeba dneska jsme tam byli na generálce Příběhů Lišky Bystroušky. Krásná, strašidelná "pohádka". Super. Koukat na to, vidět režiséra, poslouchat cellistu, jak se baví o hře s broukem a pozorovat smutně koukající budoucí žábu, je krásný.Rozhodně té hudbě ale nerozumím. Dokonce si ani nemyslím, že by se mě opera líbila. Možná dokonce aji naopak, ale je to hrozně zajímavý. Minimálně je to příjemná hudební změna. A jsem za ni nesmírně vděčen.
Žádné komentáře:
Okomentovat