Na jistotu

... tak sem šel včera na Harriese. Na jistotu. Vůbec nic se nezměnilo. Vtipnej, a strhující. Do tohodle týdne se nehodilo nic víc než tenhle koncert. Na jiným koncertě se nedá tak krásně odpočívat a to přesto, že celou dobu stojíte na jedné noze a tou šlapete někomu na nohu. Děsně narváno! Děsně debilní lidi. Proč si někdo kupuje lístek na koncert, když pak stejně sedí na baru a dělá bordel? Stalo se vám někdy, že šel vystupující říct někomu na bar, jestli nemůže být víc potichu? A třikrát? Stejně to nepomohlo. Stejně tam byla fajn atmosféra. Skoro bych řekl, že sem byl na Pekárně naposledy taky na Harriesovi. Klidně bych tam chodil jen na něj. Tata bojs zklamali. Hm.. sem asi zasklil a nic jinýho sem neslyšel tolikrát. ... Ale nejde o to kolikrát, ale že jsou to geniální koncerty a hudba. Ochutnejte z novýho alba ...

a teď z trochu jinýho soudku. Nedělal někdo jelita? Na víkend se teším z mnoha důvodů a jeden z nich je zabíjačka. Budeme mít dvě fešná prasata. Ale ne žádný co si celej život hrajou na schovku. Pěkně z vesnice. Vyběhaný. Voňavý. V česneku naložený. Do vajíčka a strouhanky obalený a v oleji smažený. mmmm. Rodičové v prosinci testovali, tak už sem ty naše prasata vlastně aji jedl. A protože to je z malých jatek, tak to budeme mít aji s krví. Háček je v tom, že ti co rovnou neodmítnou s ním cokoliv společného s ní nikdy nedělali. Teda ne s prasečí. Takže to letos bude velice, ale velice vtipné. Jednu ruku v hrnci s krví a v druhé babičku na telefonu. Těším se. Ale jestli někdo má zkušenosti s jelitem, tak dejte vědět. Know how prozatím chybí.