čtvrtek 26. února 2009

Zabíjačka

Už čtvrtým rokem se na jaře v Nosi pořádají zabíjačky mrtvích prasat. Teda zabíjačka mrtvého prasete. Letos mělo dokonce dvě a půl hlavy i když ta půlka byla jenom jako. Kolik mělo hlav, noh nebo metrů střívka (dva sáčky) není ale důležitý. Co je důležité nevím. Podlední dobou zjistím co chci říct až za pár dní. Co bych ale mohl říct je fakt, že tam v sobotu večer byla až zvláštní nuda. Taková unavená, ospalá, nudná až nepříjemná nuda. Jenže to bylo tím jídlem, takže to jsem asi říct nechtěl. Dobře přiznávám se, chtěl jsem sem dát video jak mě Tomik s Ondrem nutili do práce ...



tak video bohužel zatím nebude, protož má poblém s formátem



Šel jsem se totiž odložit po obědě a bylo mě desně težko a nemohl jsem se hýbat, tak jsem si šel zdřímnout. Naštěstí mě nevzbudili z hlubokého spánku, ale přistihli mě až skoro, když jsme chtěli jít za nima s Bětkou. Přece se ale nenechám odnutit do práce nasilím. Taky jsem se nenechal:)
Stejně to jsou děsný akce. Nejdřív se v pátek přiopít tak, že můžu jenom ležet a usnout. Pak se v sobotu přejíst játrové omáčky, že musím jít spát a až do večeře jsem nemocnej. Načež se všichni dorazí u večeře tolik, že jsou v jedenáct spát. A to nemluvím o nedělním obedě s uzeným masem a křenovou omáčkou a řízkama, tlačenkama a vývarama na snídaně, večeře a obědy až kdo ví do kdy. .Zdravý životní styl asi vypadá trochu jinak. A výsledek toho vepřového bláznění? Už tři dny nosím v batohu ručník a plavky, že půjdu plavat a ještě jsem se k tomu neodhodlal. Tak nevím, mít doma váhu, tak se třeba odhodlám, ale zase nevědomost je blahá nebo bláhová?
Ne ale jako musím říct, že to vedle OF, Ivančeny a třeba plesu v Kromclu patří mezi mé oblíbené tradiční akce. Možná by se z toho seznamu dal udělat recept na oblíbenou akci. nečo ve smyslu: Vezmeme léty okoukané místo, pečlivě vybrané přátelé, přidáme alkohol a dobré jídlo, případně hudbu a taneční parket a celé to necháme noc či dvě dusit na malém prostoru. Pak by se zmínilo, že výsledek není nikdy zaručen, ale že výsledek je přímo úměrný kvalitou vstupních ingrediencí. Mno nebo tak. Škoda, že to nefunguje takhle jednoduše aji v praxi. Nicméně tím, že jsem chodil na zabíjačky jako děcko a ovar je delikatesa, tak jsem jednoznačně rád, že se to takhle uchytilo. Ještě dva tři roky a budeme schopní to zvladnout třeba aji bez pomoci. Třeba se pak zjistí, že k zabijačce patří aji umývaní nadobí a tak celkově. To pak bude překvápko panečku. Třeba až bude mít Tomík s Anežkou dům, tak bude zabíjačka tam a bude s živým prasete a řezníkem. To by pak byla akce. Akorát nevím co bych dělal s tím masem a jitrnicemi a jelity a tak, když nejsem schopnej za rok sníst z mrazáku tři jitrnice. A teď mě napadlo, že jsem se tam tak přejedl, že jsem si to nakonec snad ani tak neužil. Ale to naštěstí není pravda.

Žádné komentáře: