středa 15. července 2009

Je to v pasti

Už to bude rok, co jsem toto všechno tady spáchal. A během toho roku jsem se dostal vlastně do stejného bodu, ve kterém jsem byl před rokem. Byl to sice blog z nudy, ale stejně jsem tu mohl psát co jsem chtěl aniž bych se bál, že se to někoho dotkne, že se někdo naštve, že bych se styděl, když si to přečte, že se někdo urazí. Jo, napadají mě jenom ty horší scénáře. Pak jsem ale prošel obdobím, kdy mě přišlo divný, že něco píšu a on to nikdo nemůže číst, takže se to nějak rozkřiklo. Naštěstí ne moc. Nicméně dost nato, abych si po sobě četl co píšu. Abych přemýšlel jestli to není blbý. A hlavně se musím hlídat co píšu, protože ... protože pak by byl oheň na střeše. To mi věřte. Cha. Co můžu? Můžu napsat, že nesnáším ..píííp.., vytáčí mě ..píííp.., a jestli nepřestane ..píííííííííííp.., tak se neznám. Tak a máš to. A vem si to k srdci.

jo a ano. žárlím, závidím, zuřím, jsem paranoidní a tak mě to vytáčí.

A co je na tom nejlepší? Že to může a nemusí být pravda. Prý to teď letí totiž.

Žádné komentáře: