Už je to tak. Finanční krize dostihla i mě. Ona mě možná dostihla jenom moje lenost, ale s ohledem na finance v tom není vůbec žádnej rozdíl.
Je to hrozný pocit dostat padáka. Nikdy jsem žádnýho nedostal a nikdy jsem nad tím ani moc nepřemýšlel. Zlost na ně, na ostatní, na sebe. Něco nepodobné nevolnosti. Neschopnost cokoliv dělat. Počítání peněz, přemýšlení, odčítání, vymýšlení, zděšení a ještě větší nasranost.
Sebrali mě Jiráskovou. Čekal jsem to už dlouho, protože to byl dlouhodobě neudržitelný stav. Fakt že jsem to dělal, že jsem tam nebydlel, způsob jakým jsem to dělal, co jsem za to dostával. Ale stejně. Tak nějak tajně jsem doufal, že to ještě nějaký ten rok vydrží. Prostě shit, co vám budu vykládat. Asi budu muset s těma devíti stovkama, co mě zbudou, nějak vyžít.
PS:Kdyby chtěl někdo zamést schody za litr, tak mu je klidně zametu ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat